Využití funkcí podokna úloh Costing a záložky CostingManager k analýze nákladů na výrobu plechového dílu. Použití podokna úloh Costing k vyhodnocení nákladů na materiál. Naučíte se, jak přizpůsobit možnosti materiálu s ohledem na materiál a velikost předlisku. Použití nástroje Costing Manager ke spočítání odhadu výrobních nákladů. Jak přizpůsobit hodnoty nákladů pro výrobu. Vysvětlení hodnot zobrazených v části Odhadované náklady na díl. Generování zprávy analýzy nákladů.
Výběr prvků nebo elementů určitého typu pro zpracování v jedné operaci. Mezi operace patří změna vzhledu, změna potlačení a další. Hromadný výběr podle typu prvku. Možnosti a kritéria výběru nástroje Pokročilý výběr.
Můžete kontrolovat ostré hrany, rozštěpené plochy, nesouvislou geometrii a mnoho dalšího. To vám dává možnost opravit tyto problémy před finalizací návrhu. Kontrola modelu, zda se v něm nevyskytuje nevýznamná geometrie, rozštěpené plochy, ostré hrany a nesouvislá geometrie. Určení kritérií vyhledávání.
Můžete určit, identifikovat a lokalizovat prvky na základě kritérií výběru a následně změnit všechny prvky, zjednodušit model za pomoci potlačení prvků a vytvořit zjednodušenou konfiguraci. Lokalizace a identifikace prvků na základě určených kritérií. Úprava vybraných prvků v jedné operaci. Vytvoření zjednodušené konfigurace.
Porovnání geometrie dvou dílů a zjištění rozdílů v plochách a objemech. Tato funkce je zvlášť užitečná při porovnávání importované geometrie. Vyhledání rozdílů v geometrii podobných dílů. Vyhledání rozdílů v objemech podobných dílů.
Tento nástroj umožňuje vyhledat rozdíly mezi dvěma tabulkami kusovníku. Rozdíly může být v množstvích, číslech dílů atd. Vyhledání odlišností mezi podobnými kusovníky. Nastavení možností nástroje Porovnat kusovníky. Zjištění rozdílů mezi kusovníky prostřednictvím interpretace výstupu nástroje Porovnat kusovníky.
Vytvoření a použití tabulek děr a obecných tabulek k zobrazení různých typ dat ve výkresu, jako jsou alternativní konfigurace dílů. Vytvoření tabulky děr k zobrazení velikosti a umístění děr ve výkresu. Použití obecné tabulky k zobrazení libovolných dat. Změna velikosti a úprava stávajících tabulek.
Vytvoření poznámky s textem, který je propojen s existujícími kótami a uživatelskými vlastnostmi. Propojení poznámky s kótou. Úprava rohového razítka výkresu s přidáním poznámek propojených s vlastnostmi modelu. Přidání údajů vlastností výkresu obsažených v rohovém razítku.
Vytváření několika typů odvozených pohledů výkresu a vysvětlení jedinečných vlastností každého typu pohledu. Odvozený pohled výkresu se vytvoří za pomoci odkazů na existující pohled výkresu. Vytvoření promítnutého pohledu prostřednictvím "složení" existujícího pohledu výkresu. Vytvoření pomocného pohledu prostřednictvím promítnutí pohledu kolmo na vybranou hranu. Zobrazení části pohledu ve zvětšeném měřítku za pomoci detailních pohledů. Vytvoření pohledu výkresu, který je relativní vzhledem k rovinám nebo rovinným plochám modelu. Zaměření na část pohledu výkresu za pomoci oříznutí a skrytí nežádoucích entit. Zkrácení existujícího pohledu výkresu pomocí přerušených pohledů.
Používání příkazů pohledů výkresu, které jsou specifické pro práci s modely sestavy, což zahrnuje lokální řezy, pohledy alternativní polohy a rozložené pohledy. Použití vlastností pohledu výkresu k reprezentaci konfigurací sestavy. Vytvoření lokálního řezu, který zobrazuje interní součásti sestavy. Vytvoření pohledu alternativní polohy s použitím existující nebo nové konfigurace. Vytvoření rozloženého pohledu výkresu sestavy.
Použití globálních proměnných a rovnic k ovládání kót součástí nebo hodnot vazeb. Nastavení názvů kót. Definování globálních proměnných. Přidání rovnic, které propojují hodnoty jedné součásti s hodnotami jiné součásti.
Můžete omezit dvě podobné entity (body, hrany, plochy atd.), aby byly symetrické podle roviny nebo rovinné plochy. Symetrická vazba nevynutí symetrii součástí, ale pouze vybraných entit. Vysvětlení přijatelných výběrů pro symetrickou vazbu. Symetrické omezení dvou rovinných ploch podle referenční roviny.
Vazby s omezeními můžete použít k omezení pohybu součástí v určeném rozsahu lineárních nebo úhlových hodnot. Přidání stejnolehlých a omezujících vazeb pro omezení stupňů volnosti součásti. Nastavení počáteční, minimální a maximální hodnoty pro omezenou vazbu.
Režim vícenásobné vazby příkazu Vazba je možné použít k vytváření více vztahů vazby k jednomu společnému odkazu. Vytvoření více vazeb na společný odkaz s použitím vícenásobného režimu vazby. Přepnutí zarovnání vazeb. Představení různých prostupů úpravy prvků vazeb.
Možnosti použití barvy, materiálu a texturních vzhledů na součásti, prvků dílu nebo ploch v sestavě. Určení, jak se tyto vzhledy šíří v modelu. Vzhledy použité na úrovni součásti sestavy nemají vliv na individuální soubor dílu. Použití vzhledu na více součástí v sestavě. Použití vzhledu materiálu a změna způsobu jeho zobrazení. Vysvětlení hierarchie použití vzhledů v sestavě.
Inteligentní vazby je možné používat k automatizaci vazeb při přidání součásti do sestavy a také k vytváření vazeb existujících součástí. Odlišné vztahy vazby je možné vytvářet na základě geometrie, která je specifikována pro inteligentní vazbu. Automatizace vazeb při přidání součásti do sestavy. Použití inteligentních vazeb k vytvoření vazeb existujících součástí. Použití inteligentních vazeb s kruhovými hranami ke generování více vazeb současně.
Vytvoření stavů zobrazení, které ovládají viditelnost a styl zobrazení součástí. Stavy zobrazení je možné propojit s konfiguracemi sestavy. Stavy zobrazení mohou ovládat stav skrýt/zobrazit, režim zobrazení, vzhled a průhlednost součástí. Přidání stavů zobrazení k sestavě. Úpravy vizuálních vlastností součásti se stavy zobrazení. Prozkoumání metod výběru součástí. Použití panelu zobrazení. Otevření sestavy na určité konfiguraci a stavu zobrazení. Propojení stavů zobrazení s konfiguracemi.
Použití nástrojů pro výběr k vybrání jedné nebo více součástí v sestavě. Nástroje pro výběr zjednodušují výběr součástí s podobnými vlastnostmi nebo součástí v blízkosti. Výběr součástí pomocí tažení rámečku. Výběr součástí pomocí objemu. Izolace součástí. Výběr součástí s použitím podmínek jako například skryté, s vazbou nebo interní.
S použitím nástrojů Přesunout plochu a Odstranit plochu můžete měnit neparametrickou importovanou geometrii. Zvětšení velikosti modelu přesunutím ploch těla. Odstranění zaoblených ploch a plátů na zaoblených plochách modelu prostřednictvím odstranění ploch. Zvětšení průměru válcového výstupku prostřednictvím odsazení válcové plochy.
Pokud se podíváte na přechody mezi spirálními povrchy a přilehlými povrchy, pochopíte tři typy spojitosti přítomné v systémech CAD. Rozpoznejte spojitost C0 (kontakt), C1 (tečna) a C2 (křivost).
SOLIDWORKS obsahuje množství nástrojů pro vyhodnocení geometrie dílů. Za pomoci analýzy zakřivení křivek dílů a povrchů můžete vyhodnotit kvalitu přechodů mezi prvky a vlastními povrchy. Vysvětlení pojmu křivost. Zobrazení křivosti s použitím barev k vyhodnocení povrchů modelu. Použití vrcholů křivosti k vyhodnocení křivek skici. Dozvíte se, jak zobrazit minimální poloměr a inflexní body křivky. Použití zebřích pruhů k simulaci odrazů na plochách modelu. Vysvětlení, jak používat nástroje pro vyhodnocení k rozpoznání podmínek tečnosti a spojité křivosti.
Pokud jsou při návrhu nejdůležitější prvky modelu s interním odebráním, je jedním z používaných přístupů vytvoření objemových prvků, které reprezentují negativní prostor dílu. Jakmile je negativní prostor dokončen, lze použít příkaz Kombinovat k odečtení objemu od jiného objemového těla. Použití objemové geometrie reprezentující vnitřní prostoru rozdělovače, aby se vytvořil negativní prostor dílu. Vytvoření samostatného objemového těla, které obklopuje geometrii jako hlavní tělo rozdělovače. Zkombinování objemových těl v dílu s použitím operace odečtení.
Můžete vytvořit rozložené pohledy ve vícetělových dílech s použitím stejných nástrojů, které používáte k vytvoření rozložených pohledů v sestavě. Přepínání mezi rozloženými a složenými stavy. Úprava kroků rozložení. Vytvoření více rozložených pohledů v konfiguraci.
