Možnosti funkce Kontaktní přenos lze při přesunu součástí využít k realistické interakci mezi součástmi sestavy. Kontaktní přenos rozpozná kolize mezi plochami a umožňuje vzájemné tlačení součástí, když přijdou do kontaktu. Vysvětlení možností příkazu Přesunout součást. Použití příkazu Kontaktní přenos k simulaci interakce mezi posunovanými součástmi. Vysvětlení omezení použití příkazu Kontaktní přenos v porovnání s pohybovou studií. Řešení problémů při používání příkazu Kontaktní přenos.
Rozdíly mezi objemovými a povrchovými těly a vysvětlení, proč může být povrchové modelování řešením pro náročné modelovací úlohy. Vysvětlení rozdílu mezi povrchovými a objemovými těly v SOLIDWORKS. Proč se doporučuje používat modelování povrchů.
Použití prvku Volný tvar k vytvoření organických prvků prostřednictvím přizpůsobení vnějšího a vnitřního tvaru plochy. Vytváření křivočarých návrhů s použitím úpravy ploch pomocí řídicích křivek a řídicích bodů. Použití prvku Volný tvar k vytvoření organického tvaru. Vytvoření řídicích křivek a řídicích bodů. Deformace plochy s použitím řídicích křivek, řídicích bodů a osového kříže. Úprava skici tak, aby mřížka volného tvaru kopírovala tvar deformované plochy.
Nástroj Detekce kolizí vám umožňuje detekovat přesahy mezi díly v sestavě. Rovněž lze použít nástroj Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi díly. Použití nástroje Detekce kolizí k rozpoznání kolizí mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Detekce kolizí. Použití nástroje Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Ověření vzdálenosti.
Vytváření referenčních rovin v libovolné orientaci s použitím referenční geometrie a objemové geometrie. Referenční roviny je možné používat pro skicování nebo jako referenci pro jiné prvky. Vytváření referenčních rovin v množství orientací z různých referenčních výběrů. Vytváření referenčních rovin z jedné a více geometrických referencí.
Možnosti výběru obrysu umožňují vybrat jednotlivé obrysy ve skice. S využitím metod výběru obrysu je možné použít jednu skicu k vytvoření více prvků. Použití nástroje Výběr obrysů k předvybrání obrysů pro prvek. Použití možností Vybrané obrysy pro prvek k určení oblastí použití skici. Použití jedné skici ke generování více prvků. Vysvětlení ikon zobrazených při použití vybraných obrysů a sdílení skic.
Nástroje skici "Převést entity" a "Odsadit entity" můžete použít k vytváření nových entit skici za pomoci odkazování entit skici a geometrie modelu. Pokud se původní geometrie změní, převedené a odsazené entity se rovněž změní. Vytvoření převedených entit v nové skice. Vytvoření odsazených entit. Vytvoření drážky s použitím odsazených entit.
Existující entity skici můžete zrcadlit s použitím nástroje Zrcadlení entit nebo pomocí přidání symetrických vztahů. Nebo můžete entity skici zrcadlit dynamicky, když je přidáváte. Zrcadlení předtím vytvořených entit skici. Dynamické zrcadlení entit, když je přidáváte. Zrcadlení entit skici pomocí přidání symetrických vztahů.
S použitím nástroje ConfigurationManager můžete přidávat konfigurace do sestavy a zobrazit dvě verze jejích součástí. Rovněž si ukážeme upřesňující nastavení vlastností konfigurace. Použití nástroje ConfigurationManager k přidávání konfigurací do sestavy. Použití upřesňujících možností vlastností konfigurace k ovládání nových součástí a vazeb. Reprezentace různých dostupných součástí pomocí vytvoření dvou verzí sestavy.
S použitím nástroje ConfigurationManager můžete přidávat konfigurace a upravovat díly pomocí určení stavu potlačení prvků a konfigurace kót. Použití nástroje ConfigurationManager k přidávání konfigurací dílu. Reprezentace odlišné verze modelu pomocí potlačení prvků. Vytvoření odlišné velikosti dílu pomocí konfigurace kót.
Globální proměnné deklarují pojmenovanou hodnotu, které se může rovnat kóta nebo se použije v rovnicích. Rovnice jsou matematické výrazy, které definují hodnoty kót a také vzájemné vztahy kót. Vytváření globálních proměnných. Použití globálních proměnných k nastavení prvků zaoblení na shodný poloměr. Použití globálních proměnných v rovnicích. Použití rovnic k ovládání hodnot kót.
Vložení řídicích kót do skici pomocí všestranného nástroje Inteligentní kóta. S jedním nástrojem můžete vytvořit radiální kóty pro oblouk, lineární kóty mezi dvěma body a další. Kóta, která se zobrazuje, závisí na vybraných entitách. Vložení lineárních, úhlových, radiálních a jiných kót. Úprava kót. Přesun a opětovné připojení kót.
Vytvoření výkresu z existujícího souboru dílu, vložení základních pohledů a vložení a manipulace s kótami a popisy. Vytvoření základního výkresu dílu. Vložení standardních pohledů. Import popisů z modelu do výkresu. Provádění změn kót. Demonstrace asociativity mezi modelem a jeho výkresy.
Modelování dílů v kontextu sestavy s použitím odkazů na jiné součásti pro dokončení návrhu. Konstrukční záměr pro nové díly (velikost prvků, umístění součástí v sestavě atd.) pochází od jiných součástí v sestavě. Vytvoření virtuálního dílu v kontextu sestavy zavedením technik modelování odshora dolů. Vytváření prvků v kontextu sestavy za pomoci odkazů na geometrii v lícujících dílech. Vysvětlení vazeb Namístě a externích odkazů. Rozpoznání externích odkazů ve stromu FeatureManager.
Funkce Zrcadlit součást vytváří opačnou a přitom identickou verzi dílu nebo podsestavy. Určete, jaké součásti se zrcadlí a jaké se pouze kopírují (např. šrouby se nemají zrcadlit). Geometrie zrcadlené součásti se změní na skutečně zrcadlenou verzi, která se označuje jako "opačná" verze. Zrcadlení součástí okolo roviny sestavy. Vytvoření zrcadlených verzí dílů v sestavě. Vytvoření opačných verzí dílů.
Jak používat systém mřížky, což je typ referenční geometrie, k reprezentaci skeletu konstrukčních prvků. Vytvoření systému mřížky k reprezentaci středových čar konstrukčních prvků.
Vytváření zaoblených housenek a svarových housenek v dílu. Výhody a rozdíly mezi oběma prvky. Kdy použít který typ svaru. Vytváření zaoblených housenek a svarových housenek. Vysvětlení výhod a nevýhod každého prvku a jak je používat. Použití přerušovaných a střídavých svarů.
Vytvoření tabulky přířezů k organizaci těl v součásti svařování. Přidání uživatelských vlastností k součástem svařované konstrukce, aby se vlastnosti zobrazovaly v tabulce přířezů. Podobně jako kusovník v sestavě obsahuje tabulka přířezů podrobnosti o prvcích svařování. Vytvoření a úprava tabulky přířezů. Úprava uživatelských vlastností. Úprava materiálu těl v dílu svařování.
Vytváření svařovaných rámů z řady skic rozvržení. Prostředí svařování používá standardní profily svařování k definování typu konstrukčních prvků ve svařování. Prvky stejného typu a velikosti se vytváří jako jeden prvek. Vytvoření svařovaného rámu. Vložení konstrukčních prvků. Přemístění skici profilu. Změna zpracování rohu.
Vytváření odebrání na složených a narovnaných plechových dílech. Využití možností "Připojit ke tloušťce" a "Normálové odebrání". Převedení dílu na plechový díl a použití pole řízeného křivkou k vytvoření více odebrání na kuželu. Vytváření odebrání na složených a narovnaných plechových dílech. Převedení dílu na plechový díl. Použití pole řízeného skicou k vytvoření více odebrání na kuželu. Využití možností "Připojit ke tloušťce" a "Normálové odebrání".
Představení prvku "Okrajový lem" zahrnující tvorbu skici profilu, výběr hrany a další příslušné možnosti. Vytvoření okrajového lemu. Vysvětlení různých možností okrajového lemu.
Vytvoření plechového dílu s konstantní tloušťkou stěny s použitím plechových prvků. Základy vytváření plechových dílů s použitím metody lemu. Vytvoření základního plechu v plechovém dílu. Vysvětlení použití tabulek rozměrů a možností plechových dílů. Narovnání plechového dílu.
