Modelování dílů v kontextu sestavy s použitím odkazů na jiné součásti pro dokončení návrhu. Konstrukční záměr pro nové díly (velikost prvků, umístění součástí v sestavě atd.) pochází od jiných součástí v sestavě. Vytvoření virtuálního dílu v kontextu sestavy zavedením technik modelování odshora dolů. Vytváření prvků v kontextu sestavy za pomoci odkazů na geometrii v lícujících dílech. Vysvětlení vazeb Namístě a externích odkazů. Rozpoznání externích odkazů ve stromu FeatureManager.
Můžete definovat entity vazby a typy vazby pro součásti, které často používáte. Při přidání součásti do sestavy se některé vazby přidají automaticky. Definování entit vazeb a typů vazeb pro často používané součásti. Přidání součásti s odkazy vazeb do sestavy. Výběr konfigurace součásti, kterou přetáhnete do sestavy.
Pokud jsou při návrhu nejdůležitější prvky modelu s interním odebráním, je jedním z používaných přístupů vytvoření objemových prvků, které reprezentují negativní prostor dílu. Jakmile je negativní prostor dokončen, lze použít příkaz Kombinovat k odečtení objemu od jiného objemového těla. Použití objemové geometrie reprezentující vnitřní prostoru rozdělovače, aby se vytvořil negativní prostor dílu. Vytvoření samostatného objemového těla, které obklopuje geometrii jako hlavní tělo rozdělovače. Zkombinování objemových těl v dílu s použitím operace odečtení.
Naučte se techniky modelování, které vám umožní efektivní přechod mezi návrhem dílu a dodáním hotových odlitků. Vytvoření návrhu převodové skříně motocyklu za pomoci návrhu výrobních nástrojů pro díl. Začneme návrhem jádra neboli negativního prostoru převodové skříně. Navrhneme vnější model (vnější plochy) převodové skříně jako samostatná objemová těla. Uložíme těla nástrojů jako nové soubory dílu. Zkombinujeme objemová těla, odečteme jádro od vnějšího modelu. Použijeme funkce obrábění k dokončení modelu.
S použitím nástrojů Přesunout plochu a Odstranit plochu můžete měnit neparametrickou importovanou geometrii. Zvětšení velikosti modelu přesunutím ploch těla. Odstranění zaoblených ploch a plátů na zaoblených plochách modelu prostřednictvím odstranění ploch. Zvětšení průměru válcového výstupku prostřednictvím odsazení válcové plochy.
Můžete vytvořit rozložené pohledy ve vícetělových dílech s použitím stejných nástrojů, které používáte k vytvoření rozložených pohledů v sestavě. Přepínání mezi rozloženými a složenými stavy. Úprava kroků rozložení. Vytvoření více rozložených pohledů v konfiguraci.
Když jsou hrany dílu příliš blízko na to, aby umožnily řádné vytvoření zaoblení, často pomůže vytvoření samostatných objemových těl. Rozdělení prvků do samostatných těl dílů. Použití zaoblení na jednotlivá těla. Použití příkazu Kombinovat k opětovnému sloučení těl. Použití dalších zaoblení na díl pro dokončení modelu.
Spojení profilů vytváří prvek vytvořením přechodů mezi profily. Spojení profilů může tvořit základ, výstupek, řez nebo povrch. Určením omezení a parametrů spojení lze dosáhnout požadovaný výsledek. Vytvoření základního prvku spojení profilů mezi dvěma profily. Zjemnění tvaru s použitím středové křivky, koncových omezení a spojovacích bodů. Jak správně vybrat profily spojení profilů a spojovací body.
Použití známého nástroje Vyhledat a nahradit k vyhledání a změně textu pro různé typy popisů listu výkresu. Vyhledání a nahrazení textu v popisech výkresu.
Analýza různých oblastí na dílu a určení, které části dílu mají cílovou tloušťku, a v kterých oblastech může ve formě docházet k problémům. Použití nástroje Analýza tloušťky k zobrazení oblastí dílu, které nemají cílovou tloušťku. Uložení a zobrazení zprávy nástroje Analýza tloušťky.
Dělicí čára ohraničuje povrchy, které patří k jádru a dutině formy. Jak automaticky vybrat dělicí čáru nebo ručně vybrat některý z komplexnějších modelů. Jak přizpůsobit měřítko dílu s přihlédnutím ke smrštění. Použití nástroje Analýza úkosu k zobrazení ploch s kladným a záporným úkosem. Vytvoření prvku dělicí čáry ručně a automaticky.
Vložení nebo "namalování" vlastností existujícího prvku na jiné prvky. Prvky se mohou nacházet ve stejném nebo jiném dílu. Kopírování vložení prvku z jednoho prvku do druhého.
Rozdíly mezi objemovými a povrchovými těly a vysvětlení, proč může být povrchové modelování řešením pro náročné modelovací úlohy. Vysvětlení rozdílu mezi povrchovými a objemovými těly v SOLIDWORKS. Proč se doporučuje používat modelování povrchů.
Použití prvku Volný tvar k vytvoření organických prvků prostřednictvím přizpůsobení vnějšího a vnitřního tvaru plochy. Vytváření křivočarých návrhů s použitím úpravy ploch pomocí řídicích křivek a řídicích bodů. Použití prvku Volný tvar k vytvoření organického tvaru. Vytvoření řídicích křivek a řídicích bodů. Deformace plochy s použitím řídicích křivek, řídicích bodů a osového kříže. Úprava skici tak, aby mřížka volného tvaru kopírovala tvar deformované plochy.
Příkaz Kombinovat umožňuje používat v dílu samostatná objemová těla. S použitím tohoto nástroje můžete spojit, odečíst nebo vytvořit objemová těla ze společného objemu mezi těly. Příkaz Kombinovat umožňuje používat v dílu samostatná objemová těla. S použitím tohoto nástroje můžete spojit, odečíst nebo vytvořit objemová těla ze společného objemu mezi těly. Možnost Odečíst v nástroji Kombinovat můžete použít k odečtení jednoho objemového těla od druhého. S použitím možnosti Společné v nástroji Kombinovat lze vytvořit objemové tělo z průsečíku objemových těl.
Použití možností na zaoblení s konstantním poloměrem, které modifikuje přilehlé prvky, plochy a hrany. Použití možností pro ovládání geometrie u zaoblení s konstantním poloměrem. Zachování nebo eliminace prvků obsažených v oblasti zaoblení. Nastavení typu překrytí pro určení způsobu, jak se chovají zaoblení, pokud využívají větší oblast, než je dostupná. Vyhlazení rohů na místě, kde se setkávají dvě hrany zaoblení.
Vytvoření zaoblení plochy, která upravují a opravují importovanou geometrii. Definování velikosti a tvaru zaoblení s použitím vybraných ploch a hran namísto konstantní hodnoty poloměru. Použití možností jako je Nepřetržitá křivost, Konstantní šířka, Pokračovat po tečnách a Hranice zaoblení k definování zaoblení mezi plochami. Úprava importované geometrie s použitím zaoblení ploch. Zajištění souvislé křivosti s plochami sousedícími se zaoblením. Nastavení konstantní délky tětivy zaoblení. Definování ukončovací hrany nebo hranice zaoblení pro zaoblení hran.
Vytvoříme prvek protnutí, který reprezentuje tekutinu uvnitř lahve. Potom použijeme nástroj Fyzikální vlastnosti k určení objemu vytvořeného prvku. Vytvoření konfigurace, která reprezentuje tekutinu v lahvi. Vytvoření referenční roviny, která reprezentuje úroveň naplnění lahve. Použití prvku protnutí k vymodelování tekutiny v lahvi. Použití fyzikálních vlastností k určení objemu objemového těla.
S použitím povrchových metod můžete vytvářet vlastní prolnutí na místech, kde má zaoblení nežádoucí výsledky. Odebrání nechtěných ploch z modelu s použitím příkazu Odstranit plochu. Použití příkazu Plošné křivky a skici k vytváření hranic ořezání. Vytvoření ostré hranice pro prolnutí za pomoci oříznutí ploch. Použití příkazu Vyplněný povrch k vytvoření tečného povrchu vzhledem ke všem sousedním plochám. Použití příkazu Sešít povrchy ke zkombinování povrchových těl v modelu. Použití příkazu Přidat tloušťku k transformování povrchů na objemovou geometrii.
Profil konstrukčního prvku je průřez nosníku, trubky, kanálu nebo jiného typu konstrukčního prvku. Tažením tohoto profilu podél segmentů skici rozvržení se vytváří geometrie konstrukčního prvku. Ke stažení je k dispozici kompletní kolekce profilů všech velikostí a je rovněž možné vytvářet přizpůsobené profily. Jak používat doplňkový obsah pro standardní velikosti profilů konstrukčních prvků. Vytvoření vlastního profilu svařování pomocí uložení skici jako dílu prvku knihovny. Použití příkazu Konstrukční prvek k vytvoření konstrukčního prvku z profilu konstrukčního prvku. Použití možnosti Umístit profil k výběru bodu skici pro zarovnání konstrukčního prvku.
Export těl plechových dílů do souborů DXF nebo DWG. Prohlížení a úprava dílu v okně Vyčištění DXF/DWG. Export těl plechových dílů do souborů DXF nebo DWG. Prohlížení a úprava dílu v okně Vyčištění DXF/DWG.
Knihovna návrhů obsahuje množství ukázkových tvarovacích nástrojů, mezi které patří vyražení, vysunuté lemy, bodáky, mřížky a žebra. Naučíte se, jak používat tyto standardní nástroje a jak vytvářet vlastní jednoduché nástroje splňující požadavky návrhu. Vytvoření plechového dílu pomocí přetažení standardních tvarovacích nástrojů z Knihovny návrhů. Úprava standardního tvarovacího nástroje a jeho přizpůsobení individuálním potřebám návrhu. Nastavení konečné plochy a ploch k odstranění v dílu pro použití jako vlastní tvarovací nástroj.
Informace o vlastnostech specifických pro plechové díly. Použití prvku Plechový díl k ovládání možností Rozměry plechového dílu, Přídavek na ohyb a Automatické odlehčení. Použití prvku Plechový díl k ovládání vlastností plechového dílu. Použití tabulky rozměrů k ovládání rozměrů plechového dílu. Vysvětlení a použití 5 možností ovládání přídavku na ohyb. Použití prvku Automatické odlehčení k ovládání typu a umístění odlehčení.
Použití úchytek pro vytváření tras. Vedení trasy s použitím existujících úchytek a přidání nových úchytek během vytváření nové trasy. Vedení trasy s použitím existujících úchytek v sestavě. Přidání nových úchytek z knihovny návrhů během vytváření nové trasy. Použití klávesových zkratek k umístění a orientaci úchytek.
