Přidání úkosu k litým a lisovaným dílům. Vysvětlení různých typů vytvářených prvků úkosu. Provádění analýzy úkosu pro určení, které plochy potřebují přidat úkos.
Možnosti funkce Kontaktní přenos lze při přesunu součástí využít k realistické interakci mezi součástmi sestavy. Kontaktní přenos rozpozná kolize mezi plochami a umožňuje vzájemné tlačení součástí, když přijdou do kontaktu. Vysvětlení možností příkazu Přesunout součást. Použití příkazu Kontaktní přenos k simulaci interakce mezi posunovanými součástmi. Vysvětlení omezení použití příkazu Kontaktní přenos v porovnání s pohybovou studií. Řešení problémů při používání příkazu Kontaktní přenos.
Nástroj Detekce kolizí vám umožňuje detekovat přesahy mezi díly v sestavě. Rovněž lze použít nástroj Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi díly. Použití nástroje Detekce kolizí k rozpoznání kolizí mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Detekce kolizí. Použití nástroje Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Ověření vzdálenosti.
Existující entity skici můžete zrcadlit s použitím nástroje Zrcadlení entit nebo pomocí přidání symetrických vztahů. Nebo můžete entity skici zrcadlit dynamicky, když je přidáváte. Zrcadlení předtím vytvořených entit skici. Dynamické zrcadlení entit, když je přidáváte. Zrcadlení entit skici pomocí přidání symetrických vztahů.
Vytvoření pole řízeného skicou, pole řízeného tabulkou, pole řízeného křivkou a pole vyplněním. Tato pole umožňují vyvářet pole prvků v nelineárních a nekruhových směrech. Použití bodů skici k definování pole řízeného skicou. Určení souřadnic pro pole řízené tabulkou. Převedení entit a vytvoření skici pro pole řízené křivkou. Distribuce prvků v ohraničení pomocí pole vyplněním.
Instance jednoho a více prvků nebo těl je možné kopírovat pomocí zrcadlení podél referenční roviny nebo rovinné plochy. Výsledná kopie je zrcadlově obrácená při zachování symetrie. Vytváření zrcadlení polí prvků a těl. Ovládání výsledků s použitím možnosti geometrie pole.
Vytváření pole jednoho nebo více prvků nebo těl v jednom nebo dvou kruhových směrech. Kruhový směr je založen na válcové nebo kónické ploše, kruhové nebo lineární hraně, středové nebo jiné ose. Rozestupy mezi instancemi je možné určovat různými způsoby. Vytvoření kruhových polí existujících prvků. Variace rozestupů a rozsahů.
Vytváření pole jednoho nebo více prvků nebo těl v jednom nebo dvou lineárních směrech. Nežádoucí instance je možné v poli vynechat. Rozestupy a další kóty se mohou lišit. Vytvoření obousměrných lineárních polí existujících prvků. Vynechání instancí v poli. Variace parametrů instancí pole.
Můžete vkládat popisy do existujících pohledů výkresu, včetně vlastních poznámek, geometrických tolerancí a bloků. Vytváření popisů a symbolů. Vyváření bloků z geometrie a poznámek. Uložení bloku do souboru. Vložení bloku do výkresu.
Pokud jsou při návrhu nejdůležitější prvky modelu s interním odebráním, je jedním z používaných přístupů vytvoření objemových prvků, které reprezentují negativní prostor dílu. Jakmile je negativní prostor dokončen, lze použít příkaz Kombinovat k odečtení objemu od jiného objemového těla. Použití objemové geometrie reprezentující vnitřní prostoru rozdělovače, aby se vytvořil negativní prostor dílu. Vytvoření samostatného objemového těla, které obklopuje geometrii jako hlavní tělo rozdělovače. Zkombinování objemových těl v dílu s použitím operace odečtení.
