Možnosti funkce Kontaktní přenos lze při přesunu součástí využít k realistické interakci mezi součástmi sestavy. Kontaktní přenos rozpozná kolize mezi plochami a umožňuje vzájemné tlačení součástí, když přijdou do kontaktu. Vysvětlení možností příkazu Přesunout součást. Použití příkazu Kontaktní přenos k simulaci interakce mezi posunovanými součástmi. Vysvětlení omezení použití příkazu Kontaktní přenos v porovnání s pohybovou studií. Řešení problémů při používání příkazu Kontaktní přenos.
Použití prvku Volný tvar k vytvoření organických prvků prostřednictvím přizpůsobení vnějšího a vnitřního tvaru plochy. Vytváření křivočarých návrhů s použitím úpravy ploch pomocí řídicích křivek a řídicích bodů. Použití prvku Volný tvar k vytvoření organického tvaru. Vytvoření řídicích křivek a řídicích bodů. Deformace plochy s použitím řídicích křivek, řídicích bodů a osového kříže. Úprava skici tak, aby mřížka volného tvaru kopírovala tvar deformované plochy.
Nástroj Detekce kolizí vám umožňuje detekovat přesahy mezi díly v sestavě. Rovněž lze použít nástroj Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi díly. Použití nástroje Detekce kolizí k rozpoznání kolizí mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Detekce kolizí. Použití nástroje Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Ověření vzdálenosti.
Vytváření referenčních rovin v libovolné orientaci s použitím referenční geometrie a objemové geometrie. Referenční roviny je možné používat pro skicování nebo jako referenci pro jiné prvky. Vytváření referenčních rovin v množství orientací z různých referenčních výběrů. Vytváření referenčních rovin z jedné a více geometrických referencí.
Možnosti výběru obrysu umožňují vybrat jednotlivé obrysy ve skice. S využitím metod výběru obrysu je možné použít jednu skicu k vytvoření více prvků. Použití nástroje Výběr obrysů k předvybrání obrysů pro prvek. Použití možností Vybrané obrysy pro prvek k určení oblastí použití skici. Použití jedné skici ke generování více prvků. Vysvětlení ikon zobrazených při použití vybraných obrysů a sdílení skic.
Nástroje skici "Převést entity" a "Odsadit entity" můžete použít k vytváření nových entit skici za pomoci odkazování entit skici a geometrie modelu. Pokud se původní geometrie změní, převedené a odsazené entity se rovněž změní. Vytvoření převedených entit v nové skice. Vytvoření odsazených entit. Vytvoření drážky s použitím odsazených entit.
Existující entity skici můžete zrcadlit s použitím nástroje Zrcadlení entit nebo pomocí přidání symetrických vztahů. Nebo můžete entity skici zrcadlit dynamicky, když je přidáváte. Zrcadlení předtím vytvořených entit skici. Dynamické zrcadlení entit, když je přidáváte. Zrcadlení entit skici pomocí přidání symetrických vztahů.
S použitím nástroje ConfigurationManager můžete přidávat konfigurace do sestavy a zobrazit dvě verze jejích součástí. Rovněž si ukážeme upřesňující nastavení vlastností konfigurace. Použití nástroje ConfigurationManager k přidávání konfigurací do sestavy. Použití upřesňujících možností vlastností konfigurace k ovládání nových součástí a vazeb. Reprezentace různých dostupných součástí pomocí vytvoření dvou verzí sestavy.
S použitím nástroje ConfigurationManager můžete přidávat konfigurace a upravovat díly pomocí určení stavu potlačení prvků a konfigurace kót. Použití nástroje ConfigurationManager k přidávání konfigurací dílu. Reprezentace odlišné verze modelu pomocí potlačení prvků. Vytvoření odlišné velikosti dílu pomocí konfigurace kót.
Globální proměnné deklarují pojmenovanou hodnotu, které se může rovnat kóta nebo se použije v rovnicích. Rovnice jsou matematické výrazy, které definují hodnoty kót a také vzájemné vztahy kót. Vytváření globálních proměnných. Použití globálních proměnných k nastavení prvků zaoblení na shodný poloměr. Použití globálních proměnných v rovnicích. Použití rovnic k ovládání hodnot kót.
Vložení řídicích kót do skici pomocí všestranného nástroje Inteligentní kóta. S jedním nástrojem můžete vytvořit radiální kóty pro oblouk, lineární kóty mezi dvěma body a další. Kóta, která se zobrazuje, závisí na vybraných entitách. Vložení lineárních, úhlových, radiálních a jiných kót. Úprava kót. Přesun a opětovné připojení kót.
Vytvoření výkresu z existujícího souboru dílu, vložení základních pohledů a vložení a manipulace s kótami a popisy. Vytvoření základního výkresu dílu. Vložení standardních pohledů. Import popisů z modelu do výkresu. Provádění změn kót. Demonstrace asociativity mezi modelem a jeho výkresy.
Modelování dílů v kontextu sestavy s použitím odkazů na jiné součásti pro dokončení návrhu. Konstrukční záměr pro nové díly (velikost prvků, umístění součástí v sestavě atd.) pochází od jiných součástí v sestavě. Vytvoření virtuálního dílu v kontextu sestavy zavedením technik modelování odshora dolů. Vytváření prvků v kontextu sestavy za pomoci odkazů na geometrii v lícujících dílech. Vysvětlení vazeb Namístě a externích odkazů. Rozpoznání externích odkazů ve stromu FeatureManager.
Vyhloubení objemových těl s použitím prvku Skořepina. Použití různých tlouštěk stěny na vybrané plochy. Výběr více ploch pro odstranění při operaci vytvoření skořepiny. Vysvětlení, jak operace vytvoření skořepiny ovlivňuje zaoblené a zakulacené hrany.
Vytváření svařovaných rámů z řady skic rozvržení. Prostředí svařování používá standardní profily svařování k definování typu konstrukčních prvků ve svařování. Prvky stejného typu a velikosti se vytváří jako jeden prvek. Vytvoření svařovaného rámu. Vložení konstrukčních prvků. Přemístění skici profilu. Změna zpracování rohu.
Představení prvku "Okrajový lem" zahrnující tvorbu skici profilu, výběr hrany a další příslušné možnosti. Vytvoření okrajového lemu. Vysvětlení různých možností okrajového lemu.
Vytvoření plechového dílu s konstantní tloušťkou stěny s použitím plechových prvků. Základy vytváření plechových dílů s použitím metody lemu. Vytvoření základního plechu v plechovém dílu. Vysvětlení použití tabulek rozměrů a možností plechových dílů. Narovnání plechového dílu.
Použití vysunutých, rotovaných a tažených povrchů k vytvoření geometrie. Dokončení tenkostěnného modelu za pomoci oříznutí, prodloužení, sešití a zesílení povrchů. Vytvoření povrchu za pomoci vysunutí skici. Vytvoření povrchu za pomoci otočení skici okolo osy. Oříznutí povrchu s použitím skici nebo jiného povrchu jako nástroje pro oříznutí. Vytvoření povrchu za pomoci tažení otevřeného profilu podél trasy. Zkombinování více povrchů do jednoho těla s použitím funkce Sešít povrchy. Vytvoření objemového těla prostřednictvím zesílení povrchového těla.
Vytváření základních, zarovnaných, odsazených a částečných nebo polovičních řezů, včetně rozsahu a upřesňujících nastavení. Přidání několika typů řezu do výkresu. Definování vlastností řezu. Úprava řezů.
Můžete vkládat popisy do existujících pohledů výkresu, včetně vlastních poznámek, geometrických tolerancí a bloků. Vytváření popisů a symbolů. Vyváření bloků z geometrie a poznámek. Uložení bloku do souboru. Vložení bloku do výkresu.
Můžete přidat některou ze šesti mechanických vazeb pro ovládání stupňů volnosti součástí při návrhu mechanismů. Vytvoření vazby válce, roviny nebo bodu s řadou tečných ploch s použitím vazeb hnaného členu. Omezení rotačního pohybu mezi dvěma součástmi za pomoci vazby pantu. Přesunutí jedné součásti lineárně za účelem posunutí jiné součásti rotačně s použitím vazby ozubené tyče a pastorku. Přidání vazby stoupání mezi rotací jedné součásti a posunutím jiné součásti s použitím šroubové vazby. Otočení dvou součástí relativně vzhledem k sobě s použitím vazby ozubeného kola nebo vazby univerzálního kloubu.
