Rozdíly mezi objemovými a povrchovými těly a vysvětlení, proč může být povrchové modelování řešením pro náročné modelovací úlohy. Vysvětlení rozdílu mezi povrchovými a objemovými těly v SOLIDWORKS. Proč se doporučuje používat modelování povrchů.
Použití prvku Volný tvar k vytvoření organických prvků prostřednictvím přizpůsobení vnějšího a vnitřního tvaru plochy. Vytváření křivočarých návrhů s použitím úpravy ploch pomocí řídicích křivek a řídicích bodů. Použití prvku Volný tvar k vytvoření organického tvaru. Vytvoření řídicích křivek a řídicích bodů. Deformace plochy s použitím řídicích křivek, řídicích bodů a osového kříže. Úprava skici tak, aby mřížka volného tvaru kopírovala tvar deformované plochy.
Použití možností na zaoblení s konstantním poloměrem, které modifikuje přilehlé prvky, plochy a hrany. Použití možností pro ovládání geometrie u zaoblení s konstantním poloměrem. Zachování nebo eliminace prvků obsažených v oblasti zaoblení. Nastavení typu překrytí pro určení způsobu, jak se chovají zaoblení, pokud využívají větší oblast, než je dostupná. Vyhlazení rohů na místě, kde se setkávají dvě hrany zaoblení.
Vytvoření zaoblení plochy, která upravují a opravují importovanou geometrii. Definování velikosti a tvaru zaoblení s použitím vybraných ploch a hran namísto konstantní hodnoty poloměru. Použití možností jako je Nepřetržitá křivost, Konstantní šířka, Pokračovat po tečnách a Hranice zaoblení k definování zaoblení mezi plochami. Úprava importované geometrie s použitím zaoblení ploch. Zajištění souvislé křivosti s plochami sousedícími se zaoblením. Nastavení konstantní délky tětivy zaoblení. Definování ukončovací hrany nebo hranice zaoblení pro zaoblení hran.
Vytvoříme prvek protnutí, který reprezentuje tekutinu uvnitř lahve. Potom použijeme nástroj Fyzikální vlastnosti k určení objemu vytvořeného prvku. Vytvoření konfigurace, která reprezentuje tekutinu v lahvi. Vytvoření referenční roviny, která reprezentuje úroveň naplnění lahve. Použití prvku protnutí k vymodelování tekutiny v lahvi. Použití fyzikálních vlastností k určení objemu objemového těla.
S použitím povrchových metod můžete vytvářet vlastní prolnutí na místech, kde má zaoblení nežádoucí výsledky. Odebrání nechtěných ploch z modelu s použitím příkazu Odstranit plochu. Použití příkazu Plošné křivky a skici k vytváření hranic ořezání. Vytvoření ostré hranice pro prolnutí za pomoci oříznutí ploch. Použití příkazu Vyplněný povrch k vytvoření tečného povrchu vzhledem ke všem sousedním plochám. Použití příkazu Sešít povrchy ke zkombinování povrchových těl v modelu. Použití příkazu Přidat tloušťku k transformování povrchů na objemovou geometrii.
