Vytvoříme prvek protnutí, který reprezentuje tekutinu uvnitř lahve. Potom použijeme nástroj Fyzikální vlastnosti k určení objemu vytvořeného prvku. Vytvoření konfigurace, která reprezentuje tekutinu v lahvi. Vytvoření referenční roviny, která reprezentuje úroveň naplnění lahve. Použití prvku protnutí k vymodelování tekutiny v lahvi. Použití fyzikálních vlastností k určení objemu objemového těla.
S použitím povrchových metod můžete vytvářet vlastní prolnutí na místech, kde má zaoblení nežádoucí výsledky. Odebrání nechtěných ploch z modelu s použitím příkazu Odstranit plochu. Použití příkazu Plošné křivky a skici k vytváření hranic ořezání. Vytvoření ostré hranice pro prolnutí za pomoci oříznutí ploch. Použití příkazu Vyplněný povrch k vytvoření tečného povrchu vzhledem ke všem sousedním plochám. Použití příkazu Sešít povrchy ke zkombinování povrchových těl v modelu. Použití příkazu Přidat tloušťku k transformování povrchů na objemovou geometrii.
Modelování dílů v kontextu sestavy s použitím odkazů na jiné součásti pro dokončení návrhu. Konstrukční záměr pro nové díly (velikost prvků, umístění součástí v sestavě atd.) pochází od jiných součástí v sestavě. Vytvoření virtuálního dílu v kontextu sestavy zavedením technik modelování odshora dolů. Vytváření prvků v kontextu sestavy za pomoci odkazů na geometrii v lícujících dílech. Vysvětlení vazeb Namístě a externích odkazů. Rozpoznání externích odkazů ve stromu FeatureManager.
Funkce Zrcadlit součást vytváří opačnou a přitom identickou verzi dílu nebo podsestavy. Určete, jaké součásti se zrcadlí a jaké se pouze kopírují (např. šrouby se nemají zrcadlit). Geometrie zrcadlené součásti se změní na skutečně zrcadlenou verzi, která se označuje jako "opačná" verze. Zrcadlení součástí okolo roviny sestavy. Vytvoření zrcadlených verzí dílů v sestavě. Vytvoření opačných verzí dílů.
Vytvoření tabulky přířezů k organizaci těl v součásti svařování. Přidání uživatelských vlastností k součástem svařované konstrukce, aby se vlastnosti zobrazovaly v tabulce přířezů. Podobně jako kusovník v sestavě obsahuje tabulka přířezů podrobnosti o prvcích svařování. Vytvoření a úprava tabulky přířezů. Úprava uživatelských vlastností. Úprava materiálu těl v dílu svařování.
Vytváření svařovaných rámů z řady skic rozvržení. Prostředí svařování používá standardní profily svařování k definování typu konstrukčních prvků ve svařování. Prvky stejného typu a velikosti se vytváří jako jeden prvek. Vytvoření svařovaného rámu. Vložení konstrukčních prvků. Přemístění skici profilu. Změna zpracování rohu.
Použití nástroje Rozdělit trasu k přidání křižovatek k existujícím trasám. Vytvoření geometrie v bodě J a orientace přímé tvarovky. Použití nástroje Rozdělit trasu k přidání křižovatky k existující trase. Vytvoření 3D geometrie v bodě křižovatky. Použití 3D geometrie k orientaci přímé tvarovky.
Vytvoření spojek trasy s použitím Průvodce součástí vyznačení trasy. Vytvoření tvarovky s použitím Průvodce součástí vyznačení trasy. Vybrání a vytvoření připojovacích bodů a bodů trasy. Použití konfiguračních tabulek ke konfiguraci tvarovek. Uložení vytvořených tvarovek do Knihovny návrhů.
Vyhledávání, správa a zobrazení existujících zpráv vytvořených nástroji SolidWorks Utilities. Export zpráv do aktovky nebo odstranění zpráv. Hledání, správa a zobrazení zpráv SolidWorks Utilities. Export a odstranění zpráv.
Použití různých nástrojů pro formy pro přípravu dílu na vstřikování do forem, což zahrnuje použití přizpůsobení měřítka, dělicí přímky, dělicího povrchu a uzavíracích povrchů. Po dokončení přípravy dílu vytvoříte jádro a dutinu. Určení dělicí roviny. Vytvoření dělicího povrchu. Vytvoření uzavíracích povrchů. Vytvoření těla formy, jádra formy a dutiny.
Můžete vkládat popisy do existujících pohledů výkresu, včetně vlastních poznámek, geometrických tolerancí a bloků. Vytváření popisů a symbolů. Vyváření bloků z geometrie a poznámek. Uložení bloku do souboru. Vložení bloku do výkresu.
Režim Přezkoumání velkého návrhu nabízí vyšší výkon a lepší schopnosti vizualizace při omezení přístupu k detailům obsažených dílů a podsestav. Režim Přezkoumání velkého návrhu je ideální pro vizuální prezentaci, hrubé měření a zobrazení řezů. Otevření sestavy v režimu Přezkoumání velkého návrhu. Přehled dostupných nástrojů a funkcí v režimu Přezkoumání velkého návrhu. Omezení režimu Přezkoumání velkého návrhu.
Prvek Série děr přidá díry k více součástem v sestavě. Na rozdíl od běžného prvku sestavy, Série děr přidává prvky na úrovni dílu k individuálním součástem. Vytvoření prvku Série děr v sestavě. Vytvoření prvku Série děr z existujícího prvku díry. Vysvětlení rozdílu mezi prvkem Série děr a typickým prvkem sestavy.
Vytvoření bočního jádra s úkosem ze skic na formách se zachycenými oblastmi formy. Použití rolety zmrazení prvku k vyloučení prvků z obnovení. Vytvoření bočních jader na formách. Vyloučení prvků z obnovení.
Používání příkazů pohledů výkresu, které jsou specifické pro práci s modely sestavy, což zahrnuje lokální řezy, pohledy alternativní polohy a rozložené pohledy. Použití vlastností pohledu výkresu k reprezentaci konfigurací sestavy. Vytvoření lokálního řezu, který zobrazuje interní součásti sestavy. Vytvoření pohledu alternativní polohy s použitím existující nebo nové konfigurace. Vytvoření rozloženého pohledu výkresu sestavy.
Vytvoření stavů zobrazení, které ovládají viditelnost a styl zobrazení součástí. Stavy zobrazení je možné propojit s konfiguracemi sestavy. Stavy zobrazení mohou ovládat stav skrýt/zobrazit, režim zobrazení, vzhled a průhlednost součástí. Přidání stavů zobrazení k sestavě. Úpravy vizuálních vlastností součásti se stavy zobrazení. Prozkoumání metod výběru součástí. Použití panelu zobrazení. Otevření sestavy na určité konfiguraci a stavu zobrazení. Propojení stavů zobrazení s konfiguracemi.
Pokud se podíváte na přechody mezi spirálními povrchy a přilehlými povrchy, pochopíte tři typy spojitosti přítomné v systémech CAD. Rozpoznejte spojitost C0 (kontakt), C1 (tečna) a C2 (křivost).
SOLIDWORKS obsahuje množství nástrojů pro vyhodnocení geometrie dílů. Za pomoci analýzy zakřivení křivek dílů a povrchů můžete vyhodnotit kvalitu přechodů mezi prvky a vlastními povrchy. Vysvětlení pojmu křivost. Zobrazení křivosti s použitím barev k vyhodnocení povrchů modelu. Použití vrcholů křivosti k vyhodnocení křivek skici. Dozvíte se, jak zobrazit minimální poloměr a inflexní body křivky. Použití zebřích pruhů k simulaci odrazů na plochách modelu. Vysvětlení, jak používat nástroje pro vyhodnocení k rozpoznání podmínek tečnosti a spojité křivosti.
Pokud jsou při návrhu nejdůležitější prvky modelu s interním odebráním, je jedním z používaných přístupů vytvoření objemových prvků, které reprezentují negativní prostor dílu. Jakmile je negativní prostor dokončen, lze použít příkaz Kombinovat k odečtení objemu od jiného objemového těla. Použití objemové geometrie reprezentující vnitřní prostoru rozdělovače, aby se vytvořil negativní prostor dílu. Vytvoření samostatného objemového těla, které obklopuje geometrii jako hlavní tělo rozdělovače. Zkombinování objemových těl v dílu s použitím operace odečtení.
Naučte se techniky modelování, které vám umožní efektivní přechod mezi návrhem dílu a dodáním hotových odlitků. Vytvoření návrhu převodové skříně motocyklu za pomoci návrhu výrobních nástrojů pro díl. Začneme návrhem jádra neboli negativního prostoru převodové skříně. Navrhneme vnější model (vnější plochy) převodové skříně jako samostatná objemová těla. Uložíme těla nástrojů jako nové soubory dílu. Zkombinujeme objemová těla, odečteme jádro od vnějšího modelu. Použijeme funkce obrábění k dokončení modelu.
Vytvoření 2D nebo 3D křivek definovaných matematickými rovnicemi. Křivka může být explicitní: y je funkce x; nebo parametrická: x, y z jsou funkcí t. Vytvoření 3D splajnu s použitím parametrické matematické rovnice. Vytvoření prvku tažení po křivce s použitím jednoho 3D splajnu jako trasy a druhého splajnu jako vodicí křivky.
Nastavení možností prvku tažení po křivce pro ovládání orientace a zkroucení profilu podél trasy. Použití vrcholů křivosti pro analýzu zakřivení tras a vodicích křivek. Ovládání zkroucení profilu podél trasy tažení po křivce.
Použití zaoblení přechodů na vrcholy na místech, kde se stýkají tři nebo více hran. Zaoblení přechodů umožňují modelovat čistší prolnutí na vrcholech. Přidání hodnot přechodu k vrcholům na místech, kde se stýkají tři nebo více hran.
Vytvoření a použití vlastních šablon pro specifikaci trasy s použitím nástroje Routing Library Manager. Určení velikosti a plánu úseků potrubí. Výběr trubek a kolen z databáze potrubí a trubic. Vložení součástí trasy s použitím šablon pro specifikaci trasy.