Vytvoření taženého lemu s použitím skic profilu a trasy. Vytvoření skic profilu a trasy pro tažený lem. Použití prvku Tažený lem k vytvoření taženého lemu. Definování parametrů plechového dílu na záložce Tažený lem.
Představení prvku "Lem z hrany" zahrnující výběr hran, směr ohybu a další příslušné možnosti. Vytvoření lemu z hrany. Vysvětlení různých možností lemu z hrany.
Lokalizujete a diagnostikujete problémy v geometrii importované z jiného CAD softwaru. Potom použijete povrchové nástroje k opravě poškozené geometrie. Diagnostika problémů v modelu s použitím funkcí Ověření při obnově, Diagnostika importu a Ověřit entitu. Oprava poškozených ploch s použitím nástroje pro diagnostiku importu. Odstranění poškozených ploch a použití různých povrchových nástrojů k opětovnému vytvoření geometrie. Zobrazení křivosti a kontrola minimálního poloměru křivosti. Vytvoření plynulejších zaoblení za pomoci odstranění a nahrazení zaoblení. Prodloužení, oříznutí a sešití povrchů.
Použití povrchových nástrojů k vytváření komplexních prolnutí na průsečících povrchů. Mezi nástroje použité v tomto modulu patří Oříznout povrchu, Povrch spojený z profilů a Záplata. Oříznutí povrchů s použitím skici jako entity oříznutí. Vytvoření prolnutí mezi povrchy s použitím povrchu spojení profilů. Vyplnění oblasti, která je plně vymezená povrchy, pomocí nástroje Záplata.
Využití funkcí podokna úloh Costing a záložky CostingManager k analýze nákladů na výrobu plechového dílu. Použití podokna úloh Costing k vyhodnocení nákladů na materiál. Naučíte se, jak přizpůsobit možnosti materiálu s ohledem na materiál a velikost předlisku. Použití nástroje Costing Manager ke spočítání odhadu výrobních nákladů. Jak přizpůsobit hodnoty nákladů pro výrobu. Vysvětlení hodnot zobrazených v části Odhadované náklady na díl. Generování zprávy analýzy nákladů.
Ověření, zda je model symetrický. Tento nástroj je užitečný pro rozdělení dílu na nejmenší symetrická těla pro simulační analýzu. Vyhodnocení symetrie modelu. Vysvětlení možností a výsledků nástroje Kontrola symetrie. Rozdělení dílu na nejmenší symetrická těla pro použití v simulační analýze.
Výběr prvků nebo elementů určitého typu pro zpracování v jedné operaci. Mezi operace patří změna vzhledu, změna potlačení a další. Hromadný výběr podle typu prvku. Možnosti a kritéria výběru nástroje Pokročilý výběr.
Můžete kontrolovat ostré hrany, rozštěpené plochy, nesouvislou geometrii a mnoho dalšího. To vám dává možnost opravit tyto problémy před finalizací návrhu. Kontrola modelu, zda se v něm nevyskytuje nevýznamná geometrie, rozštěpené plochy, ostré hrany a nesouvislá geometrie. Určení kritérií vyhledávání.
Můžete určit, identifikovat a lokalizovat prvky na základě kritérií výběru a následně změnit všechny prvky, zjednodušit model za pomoci potlačení prvků a vytvořit zjednodušenou konfiguraci. Lokalizace a identifikace prvků na základě určených kritérií. Úprava vybraných prvků v jedné operaci. Vytvoření zjednodušené konfigurace.
Vytvoření dělicích povrchů s použitím dělicích čar a oddělení ploch dutiny formy od ploch jádra formy s použitím nástroje Dělicí povrchy. Vytvoření dělicích povrchů na dělicí čáře, které jsou kolmé se směrem otevření. Přehled možností dělicího povrchu.
Použití nástroje Uzavírací povrchy k zavření otevřených formovacích oblastí v dílu, aby se blok formy rozdělil na dvě části. Rozpoznání otevřených formovacích oblastí v dílu. Využití nástroje Uzavírací povrchy k zavření otevřených formovacích oblastí. Kdy jsou potřeba uzavírací povrchy.
Určení, zda lisovaný díl má správný úkos. Bez správného úkosu může být problém s úspěšným vyhazováním z formy. Vyhodnocení úkosu na lisovaném dílu. Různé třídy ploch s úkosem.
Používání příkazů pohledů výkresu, které jsou specifické pro práci s modely sestavy, což zahrnuje lokální řezy, pohledy alternativní polohy a rozložené pohledy. Použití vlastností pohledu výkresu k reprezentaci konfigurací sestavy. Vytvoření lokálního řezu, který zobrazuje interní součásti sestavy. Vytvoření pohledu alternativní polohy s použitím existující nebo nové konfigurace. Vytvoření rozloženého pohledu výkresu sestavy.
Úprava skic a změna pořadí prvků ve vzorovém dílu v ukázce zkoušky Certified SOLIDWORKS Professional. Úprava skic a změna profilu přidání vysunutím. Změna uspořádání prvků při zohlednění vztahů rodič/potomek. Získání fyzikálních vlastností dílu.
Vytvoření stavů zobrazení, které ovládají viditelnost a styl zobrazení součástí. Stavy zobrazení je možné propojit s konfiguracemi sestavy. Stavy zobrazení mohou ovládat stav skrýt/zobrazit, režim zobrazení, vzhled a průhlednost součástí. Přidání stavů zobrazení k sestavě. Úpravy vizuálních vlastností součásti se stavy zobrazení. Prozkoumání metod výběru součástí. Použití panelu zobrazení. Otevření sestavy na určité konfiguraci a stavu zobrazení. Propojení stavů zobrazení s konfiguracemi.
Pokud se podíváte na přechody mezi spirálními povrchy a přilehlými povrchy, pochopíte tři typy spojitosti přítomné v systémech CAD. Rozpoznejte spojitost C0 (kontakt), C1 (tečna) a C2 (křivost).
SOLIDWORKS obsahuje množství nástrojů pro vyhodnocení geometrie dílů. Za pomoci analýzy zakřivení křivek dílů a povrchů můžete vyhodnotit kvalitu přechodů mezi prvky a vlastními povrchy. Vysvětlení pojmu křivost. Zobrazení křivosti s použitím barev k vyhodnocení povrchů modelu. Použití vrcholů křivosti k vyhodnocení křivek skici. Dozvíte se, jak zobrazit minimální poloměr a inflexní body křivky. Použití zebřích pruhů k simulaci odrazů na plochách modelu. Vysvětlení, jak používat nástroje pro vyhodnocení k rozpoznání podmínek tečnosti a spojité křivosti.
Pokud jsou při návrhu nejdůležitější prvky modelu s interním odebráním, je jedním z používaných přístupů vytvoření objemových prvků, které reprezentují negativní prostor dílu. Jakmile je negativní prostor dokončen, lze použít příkaz Kombinovat k odečtení objemu od jiného objemového těla. Použití objemové geometrie reprezentující vnitřní prostoru rozdělovače, aby se vytvořil negativní prostor dílu. Vytvoření samostatného objemového těla, které obklopuje geometrii jako hlavní tělo rozdělovače. Zkombinování objemových těl v dílu s použitím operace odečtení.
Když jsou hrany dílu příliš blízko na to, aby umožnily řádné vytvoření zaoblení, často pomůže vytvoření samostatných objemových těl. Rozdělení prvků do samostatných těl dílů. Použití zaoblení na jednotlivá těla. Použití příkazu Kombinovat k opětovnému sloučení těl. Použití dalších zaoblení na díl pro dokončení modelu.
Naučte se techniky modelování, které vám umožní efektivní přechod mezi návrhem dílu a dodáním hotových odlitků. Vytvoření návrhu převodové skříně motocyklu za pomoci návrhu výrobních nástrojů pro díl. Začneme návrhem jádra neboli negativního prostoru převodové skříně. Navrhneme vnější model (vnější plochy) převodové skříně jako samostatná objemová těla. Uložíme těla nástrojů jako nové soubory dílu. Zkombinujeme objemová těla, odečteme jádro od vnějšího modelu. Použijeme funkce obrábění k dokončení modelu.
Provedeme nabalení ploché skici okolo válcového nebo kónického povrchu. Prvek nabalování může být reliéfového typu, který přidává materiál, a rytinového typu, který odebírá materiál nebo rozdělovacího typu, který rozděluje plochy. Lokalizace roviny skici pro prvek nabalování. Definování délky skici s použitím rovnice. Odstranění materiálu pomocí možnosti Vyrýt prvku nabalování.
Vytvoření 2D nebo 3D křivek definovaných matematickými rovnicemi. Křivka může být explicitní: y je funkce x; nebo parametrická: x, y z jsou funkcí t. Vytvoření 3D splajnu s použitím parametrické matematické rovnice. Vytvoření prvku tažení po křivce s použitím jednoho 3D splajnu jako trasy a druhého splajnu jako vodicí křivky.
Vytvoření křivky řadou bodů X, Y a Z, které zadáte do dialogového okna nebo importujete z textového souboru ASCII. Vytvoření křivky zadáním souřadnic X, Y a Z pro průchozí body křivky. Import řady bodů X, Y a Z pro průchozí body křivky. Převedení křivky na entity skici.
