Možnosti funkce Kontaktní přenos lze při přesunu součástí využít k realistické interakci mezi součástmi sestavy. Kontaktní přenos rozpozná kolize mezi plochami a umožňuje vzájemné tlačení součástí, když přijdou do kontaktu. Vysvětlení možností příkazu Přesunout součást. Použití příkazu Kontaktní přenos k simulaci interakce mezi posunovanými součástmi. Vysvětlení omezení použití příkazu Kontaktní přenos v porovnání s pohybovou studií. Řešení problémů při používání příkazu Kontaktní přenos.
Použití prvku Volný tvar k vytvoření organických prvků prostřednictvím přizpůsobení vnějšího a vnitřního tvaru plochy. Vytváření křivočarých návrhů s použitím úpravy ploch pomocí řídicích křivek a řídicích bodů. Použití prvku Volný tvar k vytvoření organického tvaru. Vytvoření řídicích křivek a řídicích bodů. Deformace plochy s použitím řídicích křivek, řídicích bodů a osového kříže. Úprava skici tak, aby mřížka volného tvaru kopírovala tvar deformované plochy.
Použití možností na zaoblení s konstantním poloměrem, které modifikuje přilehlé prvky, plochy a hrany. Použití možností pro ovládání geometrie u zaoblení s konstantním poloměrem. Zachování nebo eliminace prvků obsažených v oblasti zaoblení. Nastavení typu překrytí pro určení způsobu, jak se chovají zaoblení, pokud využívají větší oblast, než je dostupná. Vyhlazení rohů na místě, kde se setkávají dvě hrany zaoblení.
Vytvoření zaoblení plochy, která upravují a opravují importovanou geometrii. Definování velikosti a tvaru zaoblení s použitím vybraných ploch a hran namísto konstantní hodnoty poloměru. Použití možností jako je Nepřetržitá křivost, Konstantní šířka, Pokračovat po tečnách a Hranice zaoblení k definování zaoblení mezi plochami. Úprava importované geometrie s použitím zaoblení ploch. Zajištění souvislé křivosti s plochami sousedícími se zaoblením. Nastavení konstantní délky tětivy zaoblení. Definování ukončovací hrany nebo hranice zaoblení pro zaoblení hran.
Vytvoříme prvek protnutí, který reprezentuje tekutinu uvnitř lahve. Potom použijeme nástroj Fyzikální vlastnosti k určení objemu vytvořeného prvku. Vytvoření konfigurace, která reprezentuje tekutinu v lahvi. Vytvoření referenční roviny, která reprezentuje úroveň naplnění lahve. Použití prvku protnutí k vymodelování tekutiny v lahvi. Použití fyzikálních vlastností k určení objemu objemového těla.
S použitím povrchových metod můžete vytvářet vlastní prolnutí na místech, kde má zaoblení nežádoucí výsledky. Odebrání nechtěných ploch z modelu s použitím příkazu Odstranit plochu. Použití příkazu Plošné křivky a skici k vytváření hranic ořezání. Vytvoření ostré hranice pro prolnutí za pomoci oříznutí ploch. Použití příkazu Vyplněný povrch k vytvoření tečného povrchu vzhledem ke všem sousedním plochám. Použití příkazu Sešít povrchy ke zkombinování povrchových těl v modelu. Použití příkazu Přidat tloušťku k transformování povrchů na objemovou geometrii.
Nástroj Detekce kolizí vám umožňuje detekovat přesahy mezi díly v sestavě. Rovněž lze použít nástroj Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi díly. Použití nástroje Detekce kolizí k rozpoznání kolizí mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Detekce kolizí. Použití nástroje Ověření vzdálenosti ke zjištění mezer mezi součástmi sestavy. Dostupné možnosti nástroje Ověření vzdálenosti.
Možnosti výběru obrysu umožňují vybrat jednotlivé obrysy ve skice. S využitím metod výběru obrysu je možné použít jednu skicu k vytvoření více prvků. Použití nástroje Výběr obrysů k předvybrání obrysů pro prvek. Použití možností Vybrané obrysy pro prvek k určení oblastí použití skici. Použití jedné skici ke generování více prvků. Vysvětlení ikon zobrazených při použití vybraných obrysů a sdílení skic.
Existující entity skici můžete zrcadlit s použitím nástroje Zrcadlení entit nebo pomocí přidání symetrických vztahů. Nebo můžete entity skici zrcadlit dynamicky, když je přidáváte. Zrcadlení předtím vytvořených entit skici. Dynamické zrcadlení entit, když je přidáváte. Zrcadlení entit skici pomocí přidání symetrických vztahů.
S použitím nástroje ConfigurationManager můžete přidávat konfigurace do sestavy a zobrazit dvě verze jejích součástí. Rovněž si ukážeme upřesňující nastavení vlastností konfigurace. Použití nástroje ConfigurationManager k přidávání konfigurací do sestavy. Použití upřesňujících možností vlastností konfigurace k ovládání nových součástí a vazeb. Reprezentace různých dostupných součástí pomocí vytvoření dvou verzí sestavy.
Globální proměnné deklarují pojmenovanou hodnotu, které se může rovnat kóta nebo se použije v rovnicích. Rovnice jsou matematické výrazy, které definují hodnoty kót a také vzájemné vztahy kót. Vytváření globálních proměnných. Použití globálních proměnných k nastavení prvků zaoblení na shodný poloměr. Použití globálních proměnných v rovnicích. Použití rovnic k ovládání hodnot kót.
Vytvoření pole řízeného skicou, pole řízeného tabulkou, pole řízeného křivkou a pole vyplněním. Tato pole umožňují vyvářet pole prvků v nelineárních a nekruhových směrech. Použití bodů skici k definování pole řízeného skicou. Určení souřadnic pro pole řízené tabulkou. Převedení entit a vytvoření skici pro pole řízené křivkou. Distribuce prvků v ohraničení pomocí pole vyplněním.
Instance jednoho a více prvků nebo těl je možné kopírovat pomocí zrcadlení podél referenční roviny nebo rovinné plochy. Výsledná kopie je zrcadlově obrácená při zachování symetrie. Vytváření zrcadlení polí prvků a těl. Ovládání výsledků s použitím možnosti geometrie pole.
Vytváření pole jednoho nebo více prvků nebo těl v jednom nebo dvou kruhových směrech. Kruhový směr je založen na válcové nebo kónické ploše, kruhové nebo lineární hraně, středové nebo jiné ose. Rozestupy mezi instancemi je možné určovat různými způsoby. Vytvoření kruhových polí existujících prvků. Variace rozestupů a rozsahů.
Vytváření pole jednoho nebo více prvků nebo těl v jednom nebo dvou lineárních směrech. Nežádoucí instance je možné v poli vynechat. Rozestupy a další kóty se mohou lišit. Vytvoření obousměrných lineárních polí existujících prvků. Vynechání instancí v poli. Variace parametrů instancí pole.
Export těl plechových dílů do souborů DXF nebo DWG. Prohlížení a úprava dílu v okně Vyčištění DXF/DWG. Export těl plechových dílů do souborů DXF nebo DWG. Prohlížení a úprava dílu v okně Vyčištění DXF/DWG.
Informace o vlastnostech specifických pro plechové díly. Použití prvku Plechový díl k ovládání možností Rozměry plechového dílu, Přídavek na ohyb a Automatické odlehčení. Použití prvku Plechový díl k ovládání vlastností plechového dílu. Použití tabulky rozměrů k ovládání rozměrů plechového dílu. Vysvětlení a použití 5 možností ovládání přídavku na ohyb. Použití prvku Automatické odlehčení k ovládání typu a umístění odlehčení.
Použití úchytek pro vytváření tras. Vedení trasy s použitím existujících úchytek a přidání nových úchytek během vytváření nové trasy. Vedení trasy s použitím existujících úchytek v sestavě. Přidání nových úchytek z knihovny návrhů během vytváření nové trasy. Použití klávesových zkratek k umístění a orientaci úchytek.
Funkce Zrcadlit součást vytváří opačnou a přitom identickou verzi dílu nebo podsestavy. Určete, jaké součásti se zrcadlí a jaké se pouze kopírují (např. šrouby se nemají zrcadlit). Geometrie zrcadlené součásti se změní na skutečně zrcadlenou verzi, která se označuje jako "opačná" verze. Zrcadlení součástí okolo roviny sestavy. Vytvoření zrcadlených verzí dílů v sestavě. Vytvoření opačných verzí dílů.
Jak používat systém mřížky, což je typ referenční geometrie, k reprezentaci skeletu konstrukčních prvků. Vytvoření systému mřížky k reprezentaci středových čar konstrukčních prvků.
Vytváření zaoblených housenek a svarových housenek v dílu. Výhody a rozdíly mezi oběma prvky. Kdy použít který typ svaru. Vytváření zaoblených housenek a svarových housenek. Vysvětlení výhod a nevýhod každého prvku a jak je používat. Použití přerušovaných a střídavých svarů.
Vytvoření tabulky přířezů k organizaci těl v součásti svařování. Přidání uživatelských vlastností k součástem svařované konstrukce, aby se vlastnosti zobrazovaly v tabulce přířezů. Podobně jako kusovník v sestavě obsahuje tabulka přířezů podrobnosti o prvcích svařování. Vytvoření a úprava tabulky přířezů. Úprava uživatelských vlastností. Úprava materiálu těl v dílu svařování.
Vytváření odebrání na složených a narovnaných plechových dílech. Využití možností "Připojit ke tloušťce" a "Normálové odebrání". Převedení dílu na plechový díl a použití pole řízeného křivkou k vytvoření více odebrání na kuželu. Vytváření odebrání na složených a narovnaných plechových dílech. Převedení dílu na plechový díl. Použití pole řízeného skicou k vytvoření více odebrání na kuželu. Využití možností "Připojit ke tloušťce" a "Normálové odebrání".
