Rozdíly mezi objemovými a povrchovými těly a vysvětlení, proč může být povrchové modelování řešením pro náročné modelovací úlohy. Vysvětlení rozdílu mezi povrchovými a objemovými těly v SOLIDWORKS. Proč se doporučuje používat modelování povrchů.
Použití možností na zaoblení s konstantním poloměrem, které modifikuje přilehlé prvky, plochy a hrany. Použití možností pro ovládání geometrie u zaoblení s konstantním poloměrem. Zachování nebo eliminace prvků obsažených v oblasti zaoblení. Nastavení typu překrytí pro určení způsobu, jak se chovají zaoblení, pokud využívají větší oblast, než je dostupná. Vyhlazení rohů na místě, kde se setkávají dvě hrany zaoblení.
Vytvoření zaoblení plochy, která upravují a opravují importovanou geometrii. Definování velikosti a tvaru zaoblení s použitím vybraných ploch a hran namísto konstantní hodnoty poloměru. Použití možností jako je Nepřetržitá křivost, Konstantní šířka, Pokračovat po tečnách a Hranice zaoblení k definování zaoblení mezi plochami. Úprava importované geometrie s použitím zaoblení ploch. Zajištění souvislé křivosti s plochami sousedícími se zaoblením. Nastavení konstantní délky tětivy zaoblení. Definování ukončovací hrany nebo hranice zaoblení pro zaoblení hran.
Vytvoříme prvek protnutí, který reprezentuje tekutinu uvnitř lahve. Potom použijeme nástroj Fyzikální vlastnosti k určení objemu vytvořeného prvku. Vytvoření konfigurace, která reprezentuje tekutinu v lahvi. Vytvoření referenční roviny, která reprezentuje úroveň naplnění lahve. Použití prvku protnutí k vymodelování tekutiny v lahvi. Použití fyzikálních vlastností k určení objemu objemového těla.
S použitím povrchových metod můžete vytvářet vlastní prolnutí na místech, kde má zaoblení nežádoucí výsledky. Odebrání nechtěných ploch z modelu s použitím příkazu Odstranit plochu. Použití příkazu Plošné křivky a skici k vytváření hranic ořezání. Vytvoření ostré hranice pro prolnutí za pomoci oříznutí ploch. Použití příkazu Vyplněný povrch k vytvoření tečného povrchu vzhledem ke všem sousedním plochám. Použití příkazu Sešít povrchy ke zkombinování povrchových těl v modelu. Použití příkazu Přidat tloušťku k transformování povrchů na objemovou geometrii.
Použití vysunutých, rotovaných a tažených povrchů k vytvoření geometrie. Dokončení tenkostěnného modelu za pomoci oříznutí, prodloužení, sešití a zesílení povrchů. Vytvoření povrchu za pomoci vysunutí skici. Vytvoření povrchu za pomoci otočení skici okolo osy. Oříznutí povrchu s použitím skici nebo jiného povrchu jako nástroje pro oříznutí. Vytvoření povrchu za pomoci tažení otevřeného profilu podél trasy. Zkombinování více povrchů do jednoho těla s použitím funkce Sešít povrchy. Vytvoření objemového těla prostřednictvím zesílení povrchového těla.
Využití funkcí podokna úloh Costing a záložky CostingManager k analýze nákladů na výrobu obráběného dílu. Použití podokna úloh Costing k vyhodnocení nákladů na materiál. Naučíte se, jak přizpůsobit možnosti materiálu s ohledem na materiál a velikost polotovaru. Použití nástroje Costing Manager ke spočítání odhadu výrobních nákladů. Jak přizpůsobit hodnoty nákladů pro výrobu. Vysvětlení hodnot zobrazených v části Odhadované náklady na díl. Jak aplikovat přirážku nebo slevu. Generování zprávy analýzy nákladů.
Použití různých nástrojů pro formy pro přípravu dílu na vstřikování do forem, což zahrnuje použití přizpůsobení měřítka, dělicí přímky, dělicího povrchu a uzavíracích povrchů. Po dokončení přípravy dílu vytvoříte jádro a dutinu. Určení dělicí roviny. Vytvoření dělicího povrchu. Vytvoření uzavíracích povrchů. Vytvoření těla formy, jádra formy a dutiny.
Přidání vybočení k existujícímu lemu. Vybočení přidá materiál do plechového dílu tak, že vytvoří dva ohyby a plochu z čáry skici. Prvek zrcadlení přidá symetrii do návrhů plechového dílu. Přidání vybočení k existujícímu lemu. Začlenění symetrie do návrhů plechových dílů. Umístění vybočení.
Lokalizujete a diagnostikujete problémy v geometrii importované z jiného CAD softwaru. Potom použijete povrchové nástroje k opravě poškozené geometrie. Diagnostika problémů v modelu s použitím funkcí Ověření při obnově, Diagnostika importu a Ověřit entitu. Oprava poškozených ploch s použitím nástroje pro diagnostiku importu. Odstranění poškozených ploch a použití různých povrchových nástrojů k opětovnému vytvoření geometrie. Zobrazení křivosti a kontrola minimálního poloměru křivosti. Vytvoření plynulejších zaoblení za pomoci odstranění a nahrazení zaoblení. Prodloužení, oříznutí a sešití povrchů.
Použití povrchových nástrojů k vytváření komplexních prolnutí na průsečících povrchů. Mezi nástroje použité v tomto modulu patří Oříznout povrchu, Povrch spojený z profilů a Záplata. Oříznutí povrchů s použitím skici jako entity oříznutí. Vytvoření prolnutí mezi povrchy s použitím povrchu spojení profilů. Vyplnění oblasti, která je plně vymezená povrchy, pomocí nástroje Záplata.
Využití funkcí podokna úloh Costing a záložky CostingManager k analýze nákladů na výrobu plechového dílu. Použití podokna úloh Costing k vyhodnocení nákladů na materiál. Naučíte se, jak přizpůsobit možnosti materiálu s ohledem na materiál a velikost předlisku. Použití nástroje Costing Manager ke spočítání odhadu výrobních nákladů. Jak přizpůsobit hodnoty nákladů pro výrobu. Vysvětlení hodnot zobrazených v části Odhadované náklady na díl. Generování zprávy analýzy nákladů.
Výběr prvků nebo elementů určitého typu pro zpracování v jedné operaci. Mezi operace patří změna vzhledu, změna potlačení a další. Hromadný výběr podle typu prvku. Možnosti a kritéria výběru nástroje Pokročilý výběr.
Můžete kontrolovat ostré hrany, rozštěpené plochy, nesouvislou geometrii a mnoho dalšího. To vám dává možnost opravit tyto problémy před finalizací návrhu. Kontrola modelu, zda se v něm nevyskytuje nevýznamná geometrie, rozštěpené plochy, ostré hrany a nesouvislá geometrie. Určení kritérií vyhledávání.
Vytvoření dělicích povrchů s použitím dělicích čar a oddělení ploch dutiny formy od ploch jádra formy s použitím nástroje Dělicí povrchy. Vytvoření dělicích povrchů na dělicí čáře, které jsou kolmé se směrem otevření. Přehled možností dělicího povrchu.
Použití nástroje Uzavírací povrchy k zavření otevřených formovacích oblastí v dílu, aby se blok formy rozdělil na dvě části. Rozpoznání otevřených formovacích oblastí v dílu. Využití nástroje Uzavírací povrchy k zavření otevřených formovacích oblastí. Kdy jsou potřeba uzavírací povrchy.
Určení, zda lisovaný díl má správný úkos. Bez správného úkosu může být problém s úspěšným vyhazováním z formy. Vyhodnocení úkosu na lisovaném dílu. Různé třídy ploch s úkosem.
SOLIDWORKS obsahuje množství nástrojů pro vyhodnocení geometrie dílů. Za pomoci analýzy zakřivení křivek dílů a povrchů můžete vyhodnotit kvalitu přechodů mezi prvky a vlastními povrchy. Vysvětlení pojmu křivost. Zobrazení křivosti s použitím barev k vyhodnocení povrchů modelu. Použití vrcholů křivosti k vyhodnocení křivek skici. Dozvíte se, jak zobrazit minimální poloměr a inflexní body křivky. Použití zebřích pruhů k simulaci odrazů na plochách modelu. Vysvětlení, jak používat nástroje pro vyhodnocení k rozpoznání podmínek tečnosti a spojité křivosti.
Pokud jsou při návrhu nejdůležitější prvky modelu s interním odebráním, je jedním z používaných přístupů vytvoření objemových prvků, které reprezentují negativní prostor dílu. Jakmile je negativní prostor dokončen, lze použít příkaz Kombinovat k odečtení objemu od jiného objemového těla. Použití objemové geometrie reprezentující vnitřní prostoru rozdělovače, aby se vytvořil negativní prostor dílu. Vytvoření samostatného objemového těla, které obklopuje geometrii jako hlavní tělo rozdělovače. Zkombinování objemových těl v dílu s použitím operace odečtení.
Když jsou hrany dílu příliš blízko na to, aby umožnily řádné vytvoření zaoblení, často pomůže vytvoření samostatných objemových těl. Rozdělení prvků do samostatných těl dílů. Použití zaoblení na jednotlivá těla. Použití příkazu Kombinovat k opětovnému sloučení těl. Použití dalších zaoblení na díl pro dokončení modelu.
Naučte se techniky modelování, které vám umožní efektivní přechod mezi návrhem dílu a dodáním hotových odlitků. Vytvoření návrhu převodové skříně motocyklu za pomoci návrhu výrobních nástrojů pro díl. Začneme návrhem jádra neboli negativního prostoru převodové skříně. Navrhneme vnější model (vnější plochy) převodové skříně jako samostatná objemová těla. Uložíme těla nástrojů jako nové soubory dílu. Zkombinujeme objemová těla, odečteme jádro od vnějšího modelu. Použijeme funkce obrábění k dokončení modelu.
Provedeme nabalení ploché skici okolo válcového nebo kónického povrchu. Prvek nabalování může být reliéfového typu, který přidává materiál, a rytinového typu, který odebírá materiál nebo rozdělovacího typu, který rozděluje plochy. Lokalizace roviny skici pro prvek nabalování. Definování délky skici s použitím rovnice. Odstranění materiálu pomocí možnosti Vyrýt prvku nabalování.
Vytvoření 2D nebo 3D křivek definovaných matematickými rovnicemi. Křivka může být explicitní: y je funkce x; nebo parametrická: x, y z jsou funkcí t. Vytvoření 3D splajnu s použitím parametrické matematické rovnice. Vytvoření prvku tažení po křivce s použitím jednoho 3D splajnu jako trasy a druhého splajnu jako vodicí křivky.
