Použití známého nástroje Vyhledat a nahradit k vyhledání a změně textu pro různé typy popisů listu výkresu. Vyhledání a nahrazení textu v popisech výkresu.
S použitím konfiguračních tabulek můžete rychle vytvářet množství konfigurací, které mění stavy potlačení součástí, vazeb a prvků sestavy. Konfigurační tabulky lze také použít k nakonfigurování kót vazeb a prvků sestavy. Vysvětlení možností při vytváření konfigurační tabulky. Použití ověření dat k omezení hodnot zadaných do konfigurační tabulky. Nastavení vlastností konfigurace k ovládání nových vazeb a součástí. Změna konfigurace součástí v konfigurační tabulce návrhu.
Přidání materiálů k dílům pro výpočet fyzikálních vlastností, pro použití se SOLIDWORKS Simulation a úpravu vzhledu dílu. Definování materiálu pro díl. Přidání uživatelského materiálu k dílu. Použití konfigurací k přiřazení různých materiálů k dílu.
Můžete vytvářet kružnice a oblouky jako entity ve skice. Více informací o nejrůznějších nástrojích, které můžete používat k vytváření kružnic a oblouků. Vysvětlení vhodnosti použití různých nástrojů pro kružnice a oblouky v závislosti na bodech ve středu nebo po obvodu kružnice nebo oblouku.
Můžete vytvářet kružnice a oblouky jako entity ve skice. Více informací o nejrůznějších nástrojích, které můžete používat k vytváření kružnic a oblouků. Vysvětlení vhodnosti použití různých nástrojů pro kružnice a oblouky v závislosti na bodech ve středu nebo po obvodu kružnice nebo oblouku.
Možnosti funkce Kontaktní přenos lze při přesunu součástí využít k realistické interakci mezi součástmi sestavy. Kontaktní přenos rozpozná kolize mezi plochami a umožňuje vzájemné tlačení součástí, když přijdou do kontaktu. Vysvětlení možností příkazu Přesunout součást. Použití příkazu Kontaktní přenos k simulaci interakce mezi posunovanými součástmi. Vysvětlení omezení použití příkazu Kontaktní přenos v porovnání s pohybovou studií. Řešení problémů při používání příkazu Kontaktní přenos.
V sestavách je možné vytvářet rozložené pohledy, které jsou užitečné při detailování a vizualizaci součástí. Jak vytvářet rozložené pohledy v sestavě. Použití možností příkazu Rozložený pohled k rozložení jedné nebo více součástí. Vysvětlení možností rozložení podsestav. Automaticky určené rozestupy více součástí v kroku řetězového rozložení. Jak animovat kroky rozložení.
Uživatelské rozhraní SOLIDWORKS si můžete upravit a přizpůsobit vašim potřebám pomocí zobrazení nástrojů, které používáte nejčastěji. Můžete změnit uspořádání zobrazení panelů nástrojů a panelu CommandManager a přidat vlastní klávesové zkratky a gesta myši. Vypnutí a zapnutí záložek na panelu CommandManager. Jak ukotvit a uvolnit panely nástrojů a podokna. Přidání příkazů k panelům nástrojů. Přidání klávesových zkratek. Přizpůsobení gest myši.
Analýza různých oblastí na dílu a určení, které části dílu mají cílovou tloušťku, a v kterých oblastech může ve formě docházet k problémům. Použití nástroje Analýza tloušťky k zobrazení oblastí dílu, které nemají cílovou tloušťku. Uložení a zobrazení zprávy nástroje Analýza tloušťky.
Dělicí čára ohraničuje povrchy, které patří k jádru a dutině formy. Jak automaticky vybrat dělicí čáru nebo ručně vybrat některý z komplexnějších modelů. Jak přizpůsobit měřítko dílu s přihlédnutím ke smrštění. Použití nástroje Analýza úkosu k zobrazení ploch s kladným a záporným úkosem. Vytvoření prvku dělicí čáry ručně a automaticky.
Vložení nebo "namalování" vlastností existujícího prvku na jiné prvky. Prvky se mohou nacházet ve stejném nebo jiném dílu. Kopírování vložení prvku z jednoho prvku do druhého.
Rozdíly mezi objemovými a povrchovými těly a vysvětlení, proč může být povrchové modelování řešením pro náročné modelovací úlohy. Vysvětlení rozdílu mezi povrchovými a objemovými těly v SOLIDWORKS. Proč se doporučuje používat modelování povrchů.
Použití prvku Volný tvar k vytvoření organických prvků prostřednictvím přizpůsobení vnějšího a vnitřního tvaru plochy. Vytváření křivočarých návrhů s použitím úpravy ploch pomocí řídicích křivek a řídicích bodů. Použití prvku Volný tvar k vytvoření organického tvaru. Vytvoření řídicích křivek a řídicích bodů. Deformace plochy s použitím řídicích křivek, řídicích bodů a osového kříže. Úprava skici tak, aby mřížka volného tvaru kopírovala tvar deformované plochy.
Příkaz Kombinovat umožňuje používat v dílu samostatná objemová těla. S použitím tohoto nástroje můžete spojit, odečíst nebo vytvořit objemová těla ze společného objemu mezi těly. Příkaz Kombinovat umožňuje používat v dílu samostatná objemová těla. S použitím tohoto nástroje můžete spojit, odečíst nebo vytvořit objemová těla ze společného objemu mezi těly. Možnost Odečíst v nástroji Kombinovat můžete použít k odečtení jednoho objemového těla od druhého. S použitím možnosti Společné v nástroji Kombinovat lze vytvořit objemové tělo z průsečíku objemových těl.
Použití možností na zaoblení s konstantním poloměrem, které modifikuje přilehlé prvky, plochy a hrany. Použití možností pro ovládání geometrie u zaoblení s konstantním poloměrem. Zachování nebo eliminace prvků obsažených v oblasti zaoblení. Nastavení typu překrytí pro určení způsobu, jak se chovají zaoblení, pokud využívají větší oblast, než je dostupná. Vyhlazení rohů na místě, kde se setkávají dvě hrany zaoblení.
Vytvoření zaoblení plochy, která upravují a opravují importovanou geometrii. Definování velikosti a tvaru zaoblení s použitím vybraných ploch a hran namísto konstantní hodnoty poloměru. Použití možností jako je Nepřetržitá křivost, Konstantní šířka, Pokračovat po tečnách a Hranice zaoblení k definování zaoblení mezi plochami. Úprava importované geometrie s použitím zaoblení ploch. Zajištění souvislé křivosti s plochami sousedícími se zaoblením. Nastavení konstantní délky tětivy zaoblení. Definování ukončovací hrany nebo hranice zaoblení pro zaoblení hran.
Vytvoříme prvek protnutí, který reprezentuje tekutinu uvnitř lahve. Potom použijeme nástroj Fyzikální vlastnosti k určení objemu vytvořeného prvku. Vytvoření konfigurace, která reprezentuje tekutinu v lahvi. Vytvoření referenční roviny, která reprezentuje úroveň naplnění lahve. Použití prvku protnutí k vymodelování tekutiny v lahvi. Použití fyzikálních vlastností k určení objemu objemového těla.
S použitím povrchových metod můžete vytvářet vlastní prolnutí na místech, kde má zaoblení nežádoucí výsledky. Odebrání nechtěných ploch z modelu s použitím příkazu Odstranit plochu. Použití příkazu Plošné křivky a skici k vytváření hranic ořezání. Vytvoření ostré hranice pro prolnutí za pomoci oříznutí ploch. Použití příkazu Vyplněný povrch k vytvoření tečného povrchu vzhledem ke všem sousedním plochám. Použití příkazu Sešít povrchy ke zkombinování povrchových těl v modelu. Použití příkazu Přidat tloušťku k transformování povrchů na objemovou geometrii.
